Proč se na Vysočině staví jiná kamna
Vysočina je nejchladnější kraj, kam jezdíme. Topná sezóna tu začíná dřív a končí později než na Plzeňsku a mrazivých dní je v ní znatelně víc. To se propisuje do každého návrhu: kamna musí mít větší akumulační jádro, aby na jedno až dvě přiložení denně opravdu vydržela hřát.
Roli hraje i nadmořská výška. Ve vyšších polohách je vzduch řidší a komín táhne jinak než v nížině, k tomu se přidávají studené komíny vedené ve venkovních zdech starých stavení. Než navrhneme kamna, projdeme spalinovou cestu a spočítáme, jestli utáhne to, co po ní chceme. Ušetří to nepříjemné překvapení při prvním zátopu.
Zároveň je tu dřevo běžné palivo, ne doplněk. Většina domů, kde stavíme, topí dřevem celou zimu a topidlo pro ně není atmosféra, ale hlavní zdroj tepla. Podle toho volíme rozměr topeniště, tloušťku šamotu i velikost tahů, kterými spaliny odevzdají teplo do zdiva. Nepočítáme s tím, že dům dotopí něco jiného.
Kachlová kamna Vysočina: akumulace na dlouhou zimu
Kachlová kamna Vysočina dávají větší smysl než kdekoli jinde v našem okruhu. Akumulační kamna přijmou teplo z ohně do šamotového jádra a pak ho hodiny vydávají sáláním do místnosti. V domě, kde topíte od října do dubna, to znamená míň práce s přikládáním a stabilnější teplo v celé světnici.
Přikládáte jednou až dvakrát denně, popel vybíráte zhruba jednou za dva až tři týdny. Kamna stavíme sálavá i akumulační, v provedení teplovodním nebo teplovzdušném, na dřevo i brikety. Do velkých světnic v kamenných statcích děláme jádra, která teplo drží přes celou noc. Ráno pak nevstáváte do vychladlého pokoje.
Tvar a barvu kachlů si vybíráte sami. Ve zdejších domech sedí nejlíp klidné barvy a jednoduché tvary, ke kterým patří lavice nebo zápecí. Kdo chce u kamen sedět nebo dokonce ležet, měl by to říct hned na začátku, protože to mění rozvržení tahů i velikost celé stavby.
Kamnářství Jihlava a kachlová kamna Jihlava
Kamnářství Jihlava pro nás znamená město i celý okruh kolem něj: Polnou, Telč, Třešť a obce nahoru k Novému Městu na Moravě. Kachlová kamna Jihlava a okolí stavíme do rodinných domů, roubenek i rekonstruovaných bytů, kde majitel chce zpátky sálavé teplo, ne horkovzdušný spotřebič. Návrh vždycky začíná měřením místnosti a komína.
Krby Jihlava bývají zadání do novějších domů a přestaveb hospodářských budov, kde je vysoký prostor a hodně skla. Tam navrhujeme krb s vložkou a akumulační obestavbou, případně teplovodní vložku napojenou na otopnou soustavu, aby teplo doputovalo i do místností, kam samotné sálání nedosáhne. Rozvody vedeme tak, ať je vidět co nejmíň.
Krby Třebíč a Třebíčsko řešíme na stejné cestě. Domy tu bývají zděné z kamene a cihel se silnými zdmi, takže obestavba z pískovce nebo lomového kamene sedí líp než hladká bílá omítka. Materiál vybíráme podle interiéru, ale i podle toho, jak rychle má krb začít sálat.
Kominictví Jihlava: tah, dehet a staré průduchy
Kominictví Jihlava je práce, kterou tu děláme nejčastěji. Dlouhá topná sezóna znamená víc hodin hoření, víc kondenzátu a víc dehtu v průduchu, a to platí dvojnásob tam, kde majitel topí měkkým nebo nedosušeným dřevem. Komín pak nejenže hůř táhne, ale stává se z něj riziko pro celý dům.
Kominík Jihlava u nás znamená kameru, ne odhad. Průduch projedeme, ukážeme, co je uvnitř, a řekneme, jestli stačí vymést, jestli je potřeba frézovat, nebo jestli komín volá po vložce. K tomu děláme stavební opravy, výměnu komínových lávek i stavby nových komínů od základu. Montážní otvor vybouráme a zase zazdíme sami.
Zvlášť dáváme pozor na komíny vedené ve venkovní zdi. Ve zdejších mrazech vychladnou tak, že spaliny kondenzují dřív, než stačí odejít nad střechu. Řešením bývá izolovaná vložka, někdy i vyzdění komína zvenku, ale nikdy to netipujeme od stolu. Nejdřív se podíváme dovnitř i na plášť.
- Izolovaná vložka do komínů vedených ve venkovní zdi
- Frézování průduchu na potřebný průřez
- Čištění, vybírání sazí a odstranění dehtu
- Revize spalinové cesty s kamerou a protokolem
- Stavby nových komínů a výměna komínových lávek
Vložkování komínů Vysočina a revize komínů Žďár nad Sázavou
Vložkování komínů Vysočina je tu druhá nejčastější zakázka hned po čištění. Do starého průduchu vložíme nerezovou vložku odpovídající topidlu, dotěsníme ji a napojíme kouřovod. Když je průduch pro vložku o kousek úzký, vyfrézujeme ho. Když je zdivo popraskané, řekneme to dřív, než začneme cokoli montovat.
Revize komínů Žďár nad Sázavou a okolí děláme s kamerou a protokolem o kontrole. Nejde o formalitu: v protokolu je popsané, co jsme uvnitř našli, a Vy podle toho víte, jestli se dá v klidu topit další sezónu, nebo je čas plánovat opravu. Protokol se hodí i pojišťovně.
Kamnářství Humpolec a Pelhřimovsko obsluhujeme při stejných cestách. Sjezd z dálnice je blízko, takže sem dojedeme rychleji než na leckteré místo uvnitř kraje. Když víte o víc komínech v jednom domě nebo se domluvíte se sousedy, uděláme je při jedné návštěvě. Ušetříte na dopravě a my na čase.
Roubenky, kamenné statky a jejich světnice
Většina staveb, které tu děláme, stojí v roubence nebo v kamenném statku. To má svá pravidla. Dřevěné konstrukce potřebují odstupy a nespalnou podložku, plocha pod kamny i pod sporákem musí být z nespalného materiálu a kouřovod nesmí vést těsně kolem trámu. Na tyhle věci upozorňujeme hned při první prohlídce.
Světnice bývají velké, se stropem z trámů a s malými okny. Kamna do nich patří jako kus nábytku, ne jako technika. Proto stavíme klenby, lavice a zápecí a barvu kachlů volíme tak, aby seděla ke dřevu. Cílem je, aby to vypadalo, že kamna v domě stála odjakživa.
Ve statcích se často vracíme ke starým sporákům. Někdy stačí vyměnit šamot a dvířka a stavba slouží dál. Jindy je poctivější říct, že vnitřek dohořel a nový kachlový sporák vyjde líp než opakované opravy. Opravovat něco, co za rok stejně půjde dolů, nemá cenu. Řekneme, co jsme uvnitř našli, a rozhodnete se sami.
Dřevo a topení, aby kamna vydržela
Kamna vydrží desítky let, když v nich topíte tím, na co jsou stavěná. To znamená suché tvrdé dřevo, ne mokré měkké, a rozhodně ne odpad a natřená prkna. Vlhké dřevo dá míň tepla, zanese komín dehtem a zkrátí život šamotu v topeništi. Na Vysočině je dřevo dostupné, takže nejde o peníze, ale o čas na sušení.
Při prvním zátopu ukážeme, jak kamna rozehřát a kolik dřeva na jedno přiložení stačí. U akumulačních kamen je největší chyba topit pořád trochu: jádro se pořádně nerozehřeje a dům je stejně studený. Krátký silný zátop dvakrát denně udělá víc než celodenní doutnání. Naučit se to trvá pár dní.
- Suchý buk, dub nebo habr místo měkkého dřeva
- Krátký silný zátop dvakrát denně, ne celodenní doutnání
- Popel vybírat zhruba jednou za dva až tři týdny
- Komín nechat vymést před každou topnou sezónou
