Co je tah komína a na čem závisí
Tah vzniká rozdílem hustoty teplých spalin uvnitř průduchu a studeného vzduchu venku. Čím teplejší spaliny a čím vyšší komín, tím silnější podtlak. Měříme ho v pascalech a u kamen na dřevo se běžný provozní tah pohybuje mezi 10 a 20 pascaly. Pod touto hranicí spotřebič nekouří ven nad střechu, ale dovnitř do místnosti.
Rozhodují čtyři veličiny: účinná výška komína, světlý průřez komínového průduchu, teplota spalin a těsnost celé spalinové cesty. Pátým faktorem je vyústění, tedy převýšení ústí nad hřebenem střechy a okolní překážky. Praktický důsledek je ten, že tah nespravíte jedním univerzálním trikem: nízký komín potřebuje jiné řešení než komín netěsný a předimenzovaný průduch zase jiné než dům s těsnými okny.
Jak poznat špatný tah komína
Nejjasnější příznak je kouř, který při otevření dvířek jde do místnosti místo do komína. Druhý je zatápění, které trvá dlouho a při kterém plamen padá zpátky do topeniště. Třetí je sklo krbové vložky, které zčerná během jednoho večera, i když topíte suchým dřevem. Čtvrtý poznáte nosem: kolem kamen je cítit spálenina i dlouho po vyhasnutí.
Slabý tah poznáte i na palivu. Dřevo hoří líně, tmavým plamenem a v topeništi zůstává hodně nedopalu. Na stěnách průduchu a v kouřovodu se drží lesklý dehet, který tam při dobrém tahu nemá co dělat. U starších domů k tomu přibývá kondenzát, který vytéká na půdě u dvířek nebo prosakuje omítkou komínového tělesa.
- Kouř jde při přikládání do místnosti
- Zatápění trvá dlouho, plamen padá zpátky do topeniště
- Sklo vložky černá během jednoho zátopu
- V průduchu a kouřovodu se drží lesklý dehet
- Na půdě nebo u dvířek vytéká kondenzát
- Spotřeba dřeva roste, ale místnost se neprohřeje
Jak změřit tah komína
Tah komína změříte tahoměrem nebo digitálním diferenčním manometrem. Sondu zavedete do kouřovodu zhruba 20 až 30 centimetrů nad hrdlem spotřebiče a odečítáte při provozní teplotě, ne hned po zatopení. Studený komín ukáže hodnotu, která o skutečném provozu nic neříká. Otvor pro sondu vrtáme malý a po měření ho zase utěsníme.
Měření opakujeme při zavřených i otevřených dvířkách a při zapnuté digestoři, protože rekuperace a odsavač par umí tah srazit o několik pascalů. Orientační domácí zkouška existuje taky: zapálenou sirku nebo proužek papíru přiložte k pootevřeným dvířkám. Když se plamen ochotně sklání do topeniště, tah je. Když stojí nebo se odklání ven, něco není v pořádku.
Jaké jsou nejčastější příčiny slabého tahu
V praxi se opakuje pět příčin: špatně zvolený průřez průduchu, netěsnosti ve spalinové cestě, nedostatek přiváděného vzduchu v těsném domě, nízké nebo špatně umístěné ústí a zanesený průduch. Šestým důvodem bývá studený komín vedený obvodovou zdí, kde spaliny vychladnou dřív, než stihnou vystoupat nad střechu. Většinou se sejde víc příčin naráz.
Netěsnosti hledáme hlavně u starých zděných komínů, kde po letech vypadla malta ze spár nebo kde zůstal zazděný sopouch po dávno odstraněných kamnech. Takový otvor nasává studený vzduch do průduchu a tah spolehlivě zabije. Druhý častý nález je moderní dům s těsnými okny, kde kamna nemají odkud brát vzduch na hoření.
- Poddimenzovaný nebo naopak předimenzovaný komínový průduch
- Netěsné spáry, prasklina nebo zapomenutý sopouch
- Těsná okna a rekuperace bez samostatného přívodu vzduchu
- Nízké ústí, blízké stromy nebo vyšší sousední střecha
- Zanesený průduch a dehtový nános
- Studený komín vedený obvodovou zdí
Proč předimenzovaný komínový průduch škodí stejně jako malý
Malý průduch nestačí odvést objem spalin a kamna se dusí. Velký průduch je opačný extrém: spaliny v něm zpomalí, rychle vychladnou a na stěnách kondenzují. Výsledkem je vlhká stěna komína, dehet a paradoxně zase slabý tah. Předimenzovaný komín tedy netopí lépe, jen selhává jinak a majitel dlouho hledá příčinu jinde.
Typický případ je starý komín po kotli na uhlí, na který někdo napojí moderní krbovou vložku. Původní průduch 20 na 20 centimetrů byl navržený na jiný výkon a jiné palivo. Vložka správného průměru z něj udělá funkční komín, i když se světlý rozměr zmenší. Průměr proto počítáme podle spotřebiče a účinné výšky, ne podle toho, co v domě zbylo.
Jak zvýšit tah komína
Nejúčinnější zásah je vyvložkování na správný průměr, protože řeší průřez, těsnost i hladkost stěny najednou. Druhá možnost je nástavec, který zvedne ústí nad hřeben nebo nad okolní překážku. Třetí je samostatný přívod vzduchu ke spotřebiči, který v dnešních těsných domech chybí nejčastěji ze všeho. Čtvrtou bývá zkrácení a zateplení kouřovodu.
Komínový ventilátor nebo rotační hlavici bereme až jako poslední možnost, když stavební řešení nejde. Přidávají spotřebu, údržbu a poruchovost, takže je nasazujeme jen tam, kde komín skutečně nelze zvýšit ani vyvložkovat. U šikmé střechy platí, že ústí má být dostatečně vysoko nad hřebenem, prakticky nejméně o 65 centimetrů. Komín končící pod hřebenem bude foukat zpátky při každém nárazovém větru.
- Vyvložkování na průměr odpovídající spotřebiči
- Nástavec nebo nadezdění ústí nad hřeben
- Samostatný přívod vzduchu k topeništi
- Utěsnění spár a zaslepení starého sopouchu
- Zkrácení a zateplení kouřovodu
- Komínový ventilátor až jako poslední krok
Jak vyčistit komín a jak vyčistit komín zespodu
Klasické čištění probíhá shora: kominík spustí do průduchu kartáč na laně a saze padají do vybíracích dvířek dole. Jak vyčistit komín zespodu řeší situace, kdy na střechu nelze bezpečně vylézt. Tehdy použijeme tyčový systém a kartáč tlačíme průduchem nahoru, což vyžaduje dobré zakrytí okolí a odsávání, protože saze padají zpátky ke dvířkům.
U kamen a krbových vložek zároveň vyčistíme kouřovod a sopouch, kde se usazuje nejvíc jemného popílku a kde bývá i největší odpor proudění. Chemické čističe komínů umí rozrušit měkký nános, ale kartáč ani prohlídku nenahradí. Berte je jako doplněk mezi termíny, ne jako náhradu za čištění, které vám navíc někdo musí doložit.
Jak odstranit dehet z komína
Měkký dehet odstraníme kartáčem a odsáváním, tvrdý lesklý nános už ne. Ten seškrábneme frézou nebo řetězovou hlavou, která nános odbourá až na zdivo nebo na vložku. Ruční kartáč po tvrdém dehtu jen klouže a majitel má pocit, že komín vyčistil, i když v něm zůstaly kilogramy hořlaviny přilepené na stěnách.
Po odfrézování obvykle následuje kamerová prohlídka, protože pod dehtem se schovávají praskliny a vydrolené spáry. Nezřídka z takového nálezu vyjde doporučení komín rovnou vyvložkovat, aby se dehet neměl kde znovu chytit. Hlavní obrana je ale provozní: suché dřevo pod dvacet procent vlhkosti, hoření na plný výkon a žádné přiducené doutnání přes noc.
Proč je dehet v komíně riziko komínového požáru
Dehet je hořlavý a v průduchu ho bývají kilogramy. Když se vznítí, teplota vystoupí i nad tisíc stupňů, zdivo praská a oheň hoří desítky minut až několik hodin. Hasit vodou nelze, prudké ochlazení komín roztrhne. Proto při podezření na komínový požár patří první telefonát hasičům, ne kominíkovi. Kamna nechte zavřená a nepřikládejte.
Po každém komínovém požáru patří spalinové cestě revize, i když komín zvenku vypadá netknutě. Vnitřní trhliny odhalí až kamera a právě jimi se oheň při dalším zátopu dostane do konstrukce domu. Když v komíně dehet najdeme, řekneme rovnou, jestli stačí odfrézovat, nebo jestli je rozumnější komín vyvložkovat a mít z něj hladký těsný průduch.
